Už je to nějaký ten pátek, kdy skončilo načítání dalších hodin herního času na Steamu u milované středověké rubačky hrdě nosící jméno Mount & Blade. Po dlouhé době zapínám Warband (pokračování hry) a na obrazovce zdravím své staré známé - koňáky uprostřed bitvy (nahrávací screen) a severské válečníky (úvodní screen). Už pouhé tyto dva vjemy spouští flashbacky ze světa Calradie. Vítězný řev mé armády, můj první pád z koně při střetu s bandity nebo první obléhání hradu.

Mount & Blade: Warband od TaleWorlds Entertainment patří do speciální sorty her bez konce, do kterých se zkrátka na nějaký čas odstěhujete a strávíte tam několik vyšších desítek hodin - pro začátek. Co dříve začalo jako nezávislý titul, rychle vyrostlo v kultovní klasiku, kterou dodnes uznávají staří i mladí hráči a fanoušci videoher s tematikou středověku.

• Na čem jsem hrál: MacBook Pro 2020 (Intel, spuštěno v Parallels)
• Platformy: PlayStation, Xbox, Microsoft Windows, macOS, Android, Linux
  
• Datum vydání: 30. března 2010
• Vývojáři: TaleWorld Entertainment
• Žánr: Akční RPG, Adventura, Strategická videohra, Bojová hra

Celý příběh Warbandu začíná u Armağana Yavuze, zakladatele TaleWorlds, který sám kódoval a vytvářel základy hry při studiu počítačového inženýrství na Bilkent Univerzity v Ankaře. Společnost vznikla poté, co členové herní komunity podpořili jeho hobby projekt s jakýmsi zajímavým názvem "Mount & Blade", tehdy ještě ve fázi beta. Ta pak začala prodávat elektronické kopie oné beta verze hry po netu, čímž financovala vývoj své prvotiny prostřednictvím příjmů z online prodeje.

Vydáním Mount & Blade v roce 2008 se společnosti TaleWorlds Entertainment podařilo prodat více než milion kopií hry po celém světě a vykázat příjmy přes tři miliony dolarů. Společnost pak vyvinula Mount & Blade: Warband jako pokračování. Tohle rozšíření vylepšilo grafiku, ale hlavně přineslo multiplayer a přidalo nové frakce.

Yavuzův nezlomný nadšený přístup a touha vytvořit realistickou hru o středověkých bitvách se stala základem pro celou herní sérii a drží se i do současného titulu Mount & Blade II: Bannerlords.

Pánem svého osudu

Mount & Blade: Warband vás staví do role dobrodruha, jenž začíná s holým zadkem a pár zlaťáky, kdesi uprostřed Calradie. Kam se vydáte, je pouze jen na vás. Staňte se válečníkem, lordem, králem, potulným banditou, nebo velmi zámožným kupcem. Otevřený svět plný rivality, politických intrik a národů toužících po moci, vám dává svobodu vybrat si svůj osud. V době, kdy většina her tlačila hráče lineárními příběhy, Mount & Blade: Warband umožnil skutečnou volnost a kreativitu.

Při vytváření postavy mi bylo velmi sympatické, že nezačínáte úplně jako čerstvě vygenerovaný skřítek z nedalekého lesa. Volíte si osobní historii, své motivy a původ. Je to krásný opis výběru počátečních statistik. Navzdory tomuto pěknému úvodu a vytvoření zárodku osobního příběhu, si stejně můžete ještě za pár bodů nějakou tu statistiku navýšit. 

Zvolil jsem boj s obouručními zbraněmi, charisma, sílu a mistrovství se zbraní společně s dalšími talenty vhodné pro kontaktní souboj. Tak jako kdysi, jsem opět přijal bojový styl s lukem a obouruční sekerou. Volím si, že začínám právě v Sargothu, kde dostávám od jakéhosi kupce svůj první quest, který mohu a nemusím splnit. Odkládám tedy na neurčito. Nejprve se rozhodnu vydělat si pár denáru odchytem zdejší lapkovité zvěře. Našetřím si na první slušnou obouruční sekeru nebo meč a pak se podívám, jestli se někde nepořádá nějaký ten turnaj, na kterém by si dalo vydělat mnoho denárů sebevědomými sázkami na sebe. Při první příležitosti v lese mě ale přepadne 12 banditů a po tvrdém boji podléhám početní přesile. Jsem zotročen a vlečen kamsi směrem do Khanátu.

Na první pokus nic moc. Ale přesně takhle občas začaly i mé předchozí hry, takže neztrácím naději!

Do střehu!

Mount & Blade přinesla inovativní bojový systém, který kombinuje akci a taktiku. Vše probíhá v reálném čase, ať už jde o šermování, střelbu z luku, nebo jízdu na koni. Vybíráte si, z jaké strany udeříte na soupeře, ale stejně tak se musíte nastavit v případě vykrytí útoku. Blokace štítem také není sázka úplně na jistotu. Jakmile proti vám letí šíp mířilcí na nohu, máte prostě smůlu. Pomůže jedině úskok. Stejně tak četné rány (zejména od těch obouručních zbraní) velmi razantně snižují životnost štítů. Jde o pár detailů, které lze snadno pochopit, ale zkuste na ně myslet, když bojujete uprostřed střetu velkých armád. Celý tenhle důmyslný systém bojového umění je řízen správným nasměrováním kamery, načasováním a kliknutím - nic složitého.

Ve hře jsou za poražení nepřítele slušné sumy expů. Čím silnější nepřítel, tím více zkušeností. Pár pobitých lapků vám sice pomůže do začátku, ale později už chcete vyhledávat spíše bitvy mezi knížaty a králi. Jde o skvělý mix RPG prvků umožňující vylepšovat postavu, její dovednosti i výbavu, což bylo na svou dobu osvěžující. Navíc si časem hráč budoval vlastní vojsko, které si mohl upravit přesně podle svých preferencí, protože vojáci postupně také sbírali zkušenosti, stejně tak jako vaši případní parťáci.

Aby toho všeho uprostřed bitev nebylo málo, Mount & Blade zapojila do divokých šarvátek i prvek taktiky. Je možné vydávat rozkazy svým jednotkám a řídit jejich postup v bitvách. Osobně jsem si vychutnával držení pozice na kopci s lučištníky a v určité chvíli poslal koňáky, aby načaté jednotky dodělali. Přiznávám - to se mi povedlo jen jednou, ale dodnes na to vzpomínám a byl to skvělý pocit! Stálo mě to hodně příkazů a trpělivosti, nicméně to nakonec vyšlo. Nejsem sice kovaný taktik, ale vedení armády není nic, co by bylo elegantně znázorněno nebo přehledně vedeno. Je to ale příjemný bonus a ozvláštnění.

Osobně vnímám jako velkou přednost hry možnost bojové simulace, ve které si nastavíte bojiště, počet vojáků na každé straně, složení armády a scénář. Ať už jsem si chtěl jenom zamáchat sekerou v bitvě, trénovat na online multiplayer nebo se pocvičit v taktice boje, byly to vděčné a rychlé hry v případě, když jsem nechtěl pokračovat v kampani za postavu. Jednoduchý mód, a jakou dělá radost!

Nepřítel mého nepřítele je můj přítel

Díky systému diplomacie a vztahům mezi NPC postavami (nebo i jednotlivými vesnicemi skrze plnění questů) si Warband dokázal vytvořit jakousi atmosféru loajality s vybraným královstvím. Každý lord, spojenec či nepřítel má vlastní osobnost a cíle. Ačkoli to možná na dnešní standardy nevypadá, tehdy to byl poměrně svěží vítr a vytvářelo to další možnosti už v tak otevřeném světě. Hráči tak mohli sjednávat aliance, přebírat hrady a v podstatě vést svůj vlastní stát. Taková míra interakce a dynamického světa je i dnes ve hrách spíše vzácná, takže si tím Mount & Blade vytvořil svůj vlastní rukopis.

Vztahy se projevují i ve vaší družině v případě, že po hospodách či sálech naverbujete do svých řad různé osobnosti. Ať už je to felčar, který utekl ze služeb svého pána nebo farmářská dcera, která se rozhodla pro život dobrodruha. Všechny tyhle hospodské tuláky můžete přizvat, aby sdíleli váš dobrodružný život napříč Calradií s vámi.

Tady jsou cítit výraznější prvky RPG, protože společníci také získávají další úrovně a - podobně jako u své postavy - jim můžete přidělovat statistiky v různých směrech a specializovat je. Jsou to v podstatě hrdinové mezi řadovými jednotkami. Dávejte si ale pozor, krom toho, že svou armádu musíte živit kvalitními potravinami, tak hrdinové nemusí vždy souhlasit s vašimi akcemi (a naopak). Tímto způsobem si rozvíjíte vztahy i ve vlastních řadách!

Klenot s osobním kouzlem

Mount & Blade: Warband je právě ten titul na dlouhé zimní večery. Nebo třeba rovnou na dlouhé zimní svátky a dovolené. I přesto však je brázdění Calradií a řízení osobního příběhu svým způsobem vtahující. Nestresuje vás tu žádný příběh, který by hráče neustále popoháněl vpřed. Nejsou tu žádné otazníky nebo místa, která musíte objevit. Zkrátka průchod hrou je zcela ve vašich rukách, stejně tak své pomyslné cíle si určujete sami.

Chcete se starat o svěřenou vesnici a město jako vazal? Stát se obávaným žoldákem? Vést královská vojska? Stát se nejbohatším obchodníkem se spoustou dobrých kontaktů? Je několik cest, jakými se můžete vydat, a přesně tuhle volnost jsem si tehdy zamiloval. 

Modování hry je pak kapitola sama o sobě (třeba takový Warhammer mód) a otevírá snad další desítky hodin, včetně multiplayeru, který mi jednu dobu nahradil Counter Strike 1.6. Mount & Blade: Warband je skutečně klenotem mezi staršími tituly, protože tehdy svou volností a velkými bitvami přinesl úplně jinou kulturu mezi ostatní hry podobného žánru. 

+1 k moudrosti

• Začátek v malém týmu - Mount & Blade začínal jako projekt dvou lidí – Armağana Yavuze a jeho manželky İpek. Hru tvořili bez velkého rozpočtu, což ovlivnilo vývojový styl – mnoho prvků je díky tomu minimalistických a modulárních.
• Inspirace z historických simulací - Yavuz byl fascinován historickými strategickými simulacemi a hrami jako Sid Meier's Pirates! a Total War, což ovlivnilo Warbandův důraz na otevřený svět, diplomacii a nezávislost na příběhu.
• Původně bez multiplayeru - První verze Mount & Blade neměla multiplayer, protože na něj vývojáři neměli zdroje. Přidání multiplayeru do Warbandu bylo jedním z hlavních vylepšení, díky němuž se hra dostala do širšího povědomí.
• Komunita a modding - TaleWorlds aktivně podporoval moddingovou komunitu, což vedlo ke vzniku populárních modifikací. Některé mody jsou tak propracované, že nabízejí nový příběh nebo herní svět, jako například Napoleonic Wars nebo Viking Conquest.
• NPC s vlastními příběhy - NPC postavy, jako knížata a jejich rodiny, mají své osobnosti, vztahy a cíle, které se v průběhu hry mění. Díky tomu je diplomacie jedinečná, protože NPC reagují na hráče různými způsoby.
• Inspirováno evropskou historií - Frakce ve hře jsou inspirovány historickými kulturami – Nords odpovídají Vikingům, Rhodokové připomínají středověkou pěchotu Švýcarů, Swadové jsou podobní středověkým evropským královstvím.
• Technické omezení vedlo k inovacím - Díky malému rozpočtu využil tým jednoduchý vizuální styl a soustředil se spíše na mechaniky, než na grafické efekty. Zajímavé je, že tahle volba pomohla hře k popularitě díky její rychlosti a optimalizaci.
• Realismus a obtížnost boje - Hra se stala známou pro svůj realistický a náročný bojový systém. TaleWorlds chtěl, aby každý zásah mečem a každý šíp měl váhu, což se podařilo vytvořením jedinečného systému s více směry útoků a blokování.
• Unikátní podpora od fanoušků - Hráči během vývoje zasílali TaleWorlds pravidelné zpětné vazby a dokonce i finanční podporu, což umožnilo vývojářům pokračovat a rozšířit hru o nové prvky.
• Warband byl původně plánován jako datadisk - Hra byla zamýšlena jako rozšíření původního Mount & Blade, ale postupně narostla do plnohodnotného titulu s mnoha novými prvky, včetně multiplayeru a vylepšené grafiky.
• Jedinečné frakční rozdíly - Každá frakce má unikátní vojenské jednotky a styl boje, což hráči umožňuje experimentovat s různými strategiemi a přizpůsobit si hru svému stylu.
• Soundtrack z rukou talentovaných hudebníků - Hudbu k Warbandu složil Jesse Hopkins, který vytvořil atmosférické skladby, které přinášejí autentický pocit středověkého světa. Soundtrack se stal tak oblíbeným, že fanoušci začali vytvářet jeho cover verze.

• Překonávání technických výzev - V raných fázích vývoje Armağan Yavuz sám řešil většinu technických problémů, včetně toho, jak zachytit realistický pohyb koní a rytířů – což je ve Warbandu klíčový prvek boje.
• Dlouhá životnost díky komunitě - Warband je stále populární díky rozsáhlé podpoře od fanouškovské základny a modifikací, které neustále přidávají nový obsah. Dokonce i po více než deseti letech hra stále přitahuje nové hráče.